Vaginální mapování – reference

Očekávání versus realita.

Očekávala jsem bolestný proces léčení hlubokých zranění. Jako z každého „poprvé“ jsem měla strach a nervozitu. Hlavně z toho, jestli moje tělo a mysl dovolí takové překročení osobní a intimní zóny. Pořád jsem si ale byla vědoma velikého proč. Představa lehkosti, bytí bez traumat a strachu. Slyšela jsem to, ale neuměla jsem si to představit. Stella mi popisovala, jak to bude probíhat, jenže mě to ani nezajímalo, vnímala jsem jen důvěru k ní a četla mezi řádky, že ví, co dělá a kdykoli mám svobodu říci stop.

Pak přišlo ono mapování. Bylo příjemné, tedy ne ani tak ty doteky, jako to, že jsem postupně začala cítit veliké uvolněni, pocit lehkosti, bezpečí, odevzdání, bez očekávání, beze strachu. Nic negativního nepřišlo, naopak. Viděla jsem obrazy proudu energie, své tělo jsem vnímala jako přesýpací hodiny, kde uprostřed byla krásná barevná spirála, dělohu jako veliký trychtýř, kterým se do mě vlévá láska, energie, důvěra. Cítím bezčasí, úplné napojení a odevzdání proudu života. Veliká důvěra. Krásné.

První dny poté jsem byla celá zpomalená, tělo chtělo odpočívat a vyhýbalo se jakémukoli řešení a konfliktu. Pak přišel zlom a s ním veliké hádky. Ale v kontextu sebelásky a bránění sebe sama. Cítím, že tělo už si nechce nechat v sobě ani jedinou negativní emoci či zážitek. Všechno chce nechat venku, což s sebou nese dost sebeprosazujících dynamických rozepří. Učím se v tom chodit, všechno si dovolovat a důvěřovat.

Lenka

„Šla jsem pomalu městem a vychutnávala si ten pocit. Bylo mi moc pěkně. Tělem se mi rozlévala klidná radost. Plula jsem v davu lidí a přitom byla hluboko u sebe. Cítila jsem každý kousek svého těla, cítila jsem se probuzená a celistvá.”

„Ani se mi tomu nechce věřit – ještě před chvílí ze mne tryskaly emoce …
někde uvnitř se ozývalo divoké zvíře, chvílemi spoutané, chvílemi divoké, někdy žalostně vylo, pak zase radostně letělo s větrem …”

„A teď – každá buňka mého těla je plná energie a radosti. Mám chuť obejmout celý svět. Tak tohle umí vaginální mapování!”

Musím jít znovu! Jednou nestačí …

Iva

Zdravím Vás milá Stello,

chtěla bych Vám moc poděkovat, a mým díky je tento dopis psaný ze srdce, s úctou a s láskou.

Vaše mapování mi změnilo život, ostatně jako vše co si pustím do života..ale od začátku..
Když jsem od Vás přijela do práce,tak mě poslali domů jak jsem vypadala unaveně. A ano byla jsem nesmírně vytřepaná a unavená a to nepopsatelně.
Když jsem potom přijela domů, tak jsem vše vyprávěla svému muži..

Byl moc rád, že jsem se zase posunula o kousek dál na své cestě sebepoznání. Navíc od té doby hladí moji jóni úplně jinak. Našel ten maličký bod, který mi dělá dobře a přestože je schovaný, již o něm vědomě víme. I naše milování je jiné, takové sebepoznávací.Po dvaceti společných letech jsem naprosto v údivu na co všechno jsem zapoměla, rezignovala a co nechávala jen tak ladem… a přitom muž opravdu udělá vše co mi na srdci vidí..přesně jak jste vyprávěla..

Co je však pro mě snad ještě důležitější je navázání kontaktu se svojí jóni. Jako kdyby se proštouchl kabel. Najednou si s ní mohu povídat, je to moje báječná přítelkyně. Je to hrozně super, neboť jen díky Vám jsem mohla absolvovat (hned druhý den po setkání s Vámi a pak celý týden) cvičení Mohendžodáro s energetickým vejcem, které se vkládá do jóni. Čistila jsem další bloky, smutky atd..prostě spousta práce..teď se snažím v tom pokračovat, ale nejde to tak, jak bych si představovala..někdy už prostě nemám sílu..a něco prostě potřebuje zažít..

Moc bych Vám chtěla poděkovat. Za citlivý přístup a prostě za to, co děláte a jaká jste. Říkala jste mi, že bych měla chodit ještě víckrát a ano moc bych ráda, ale aby to mělo nějaký smysl a kontinuitu, tak počkám na vhodné období až to budu intuitivně cítit a budu mít na to potřebné finance.

S nesmírnou úctou a vděkem
Lucie